<aside> 💡
Případová studie zachycující práci na závěrečném projektu pro kurz Interakční design v rámci studia Designu informačních služeb na Masarykově univerzitě.
Autorka: Šárka Princová, [email protected]
Vytvořeno: 18.6.2026
</aside>
<aside>
Pro Asociaci UX jsem navrhla onboarding do mentoringové platformy, která propojuje juniorní a seniorní UX designéry v Čechách. Výzkum se 14 participanty ukázal, že hlavní bariérou pro vstup do mentoringu je pro juniory sociální úzkost a neschopnost formulovat svá očekávaní. Navrhla jsem tedy čtyřkrokový onboarding s předdefinovaným výběrem témat a cílů, který tuto bariéru snižuje tím, že uživatel vybírá z hotových možností místo psaní od nuly. Uživatelské testování s 5 participanty odhalilo problémy se srozumitelností procesu, na jejichž základě jsem návrh iterovala – především oddělením registrace od výběru mentorů. Asociaci UX jsem předala iterovaný prototyp, výzkumnou zprávu a projektovou prezentaci jako podklad pro další fáze vývoje platformy.
</aside>
Výzkumnice a hlavní designérka (individuální projekt pro kurz Interakční design v rámci studia Designu informačních služeb na Masarykově univerzitě). Výzkumnou fázi jsem realizovala společně se spolužáky Petrem Havlíčkem a Filipem Raníkem – osobně jsem realizovala 7 hloubkových rozhovorů a byla zodpovědná za analýzu výzkumných dat a formulování insightů. Ideaci, návrh, testování a iteraci prototypu jsem vedla samostatně.
Hloubkové rozhovory (14 participantů a participantek) → syntéza insightů → ideační workshop + sólová ideace → lo-fi prototyp ve Figmě → moderované uživatelské testování (5 uživatelů) → iterace.
Říjen 2025–leden 2026
Asociace UX identifikovala na základě vlastního výzkumu a neformálních rozhovorů mezeru na českém pracovním trhu: juniorům v UX chybí možnost růst a sdílet část své pracovní cesty s někým zkušenějším. V současné době existují sice globální mentoringové platformy (jako ADPList), ty však postrádají lokální kontext. A hledání na vlastní pěst přes LinkedIn je pro mnoho juniorů paralyzující, právě kvůli nutnosti překonat ostych či případně oslovit naslepo mnoho kontaktů bez jasného výsledku.
Téma mentoringu v UX v Čechách ale doposud nebylo výzkumně nijak zmapované, a tak jsem se spojila se dvěma spolužáky – Petrem Havlíčkem a Filipem Raníkem, s nimiž jsem realizovala úvodní výzkum. Jeho cílem bylo získat vhled do toho, jak UX junioři a juniorky hledají a navazují kontakt s praxí a zkušenějšími odborníky, co motivuje seniorní UX profesionály a profesionálky k mentoringu a jaké bariéry obě skupiny v mentoringu vnímají.
Během úvodního výzkumu od stolu jsme se podívali na to, jak fungují jiné mentoringové platformy. Náš scope jsme ale rozšířili i o platformy nabízející nějakou formu služeb, kde je důležitý lidský faktor – terapie, učení cizích jazyků, seznamování. Analyzovali jsme jejich user flows i jednotlivé featury, které z našeho pohledu zjednodušovaly onboarding uživatele do platformy i jeho pozitivní průběžný uživatelský zážitek (videomedailonky mentorů a mentorek, jejich reference a možnost vyhledávání podle témat či specializací) a identifikovaly jsme faktory, které nás jako potenciální uživatele odrazovaly, jako třeba nejasný pricing služby nebo nemožnost být mentee a mentor zároveň.
Analýza konkurence v Miru
V průběhu listopadu jsme pak realizovali 7 hloubkových rozhovorů se seniorními profesionály a profesionálkami v oblasti UX designu a 7 rozhovorů s juniory a juniorkami. Osobně jsem vedla rozhovory se 4 juniory a 3 seniorními UX profesionály či profesionálkami. Výstupem nám byla persona, její customer journey hledání vhodného mentora a 4 exekutivní insighty. Bonusem byl ještě seznam doporučení pro funkcionality webu, který jsme získali z dat vzešlých z rozhovorů.
<aside> 💡
Celou výzkumnou zprávu si pak můžete přečíst na tomto odkazu.
</aside>
Pro onboarding juniora se ukázal být zásadní insight, který jsme si nazvali Paralýza z neznáma, protože právě sociální úzkost a paralýza se ukázaly jako hlavní blokátory úspěšně navázaného spojení mezi mentorem a mentee.
“Nerozmýšlela [jsem nad oslovením napřímo], protože asi nevím, jako, on by se mě určitě nebo bojím se toho, že by se mě ptal, jak se to jako představuju třeba na takový věci a já vlastně nevím. ... Takže ne že bych jako… asi já vím, že je to vlastně jako kdyby, jako vlastně nevím, jestli to jako není hloupý...”
– Participantka P10